Bzenec - Starý hrad

Bzenec * Starý hrad * vinařská oblast * soumrak



Bzenec, město s tradicí vinařství a vinohradnictví protkané starými uličkami a vinnými sklepy, mě posloužilo jednoho ponurého dne jako příjemné zpestření v zimních měsících na jednu projížďku po práci. Nakonec se z projížďky stal nevšední a zajímavý zážitek.


Vyrážím ze středu města od kostela sv. Jana Křtitele a vjíždím do uliček, které jsou lemovány vinnými sklepy.
  
Místo má svoji atmosféru a uličky jsou zpestřeny terasami, zídkami a starými schody.
Postupně se z uliček dostávám mezi vinohrady, až na kopec nad město Bzenec, kde dle pamětí dříve stával Starý hrad. Dnes tu již najdeme pouze pozůstatky Kaple sv. Floriána, které na kopci zůstaly.

INFO:


Existenci bzeneckého hradu dokládá kromě názvu kopce, nacházejícího se severně od města, také celá řada písemných relací. Hrad Bzenec byl střediskem hradských úřadů, které byly dříve v Břeclavi a koncem 13. století ve Vracově.

Na vrcholu kopce zůstala z hradu oválného půdorysu patrná pouze terénní vyvýšenina. Beze zbytku zmizelo nadpovrchové zdivo, které bylo v průběhu doby zřejmě čile rozebíráno našimi aktivními předky pro stavební účely. Po původním hradním areálu, orientovaném delší osou přibližně ve směru západ–východ, zůstal v terénu obdélníkový půdorys, zřejmý z leteckých snímků. Uprostřed tohoto areálu se dnes tyčí zbytky kaple sv. Floriána, která byla v roce 1945 zničena ustupující německou armádou. Po hradu, který se dříve nacházel na vrcholu kopce nad Bzencem, dnes není tedy dochována téměř žádná stopa, jeho existenci dokládá pouze název kopce.


Kaple sv. Floriána

Stavba kaple sv. Floriána a Šebestiána na místě bývalého hradu byla zahájena v roce 1703 z podnětu hraběte Erdmana z Proskova, který byl držitelem bzeneckého panství od roku 1701..


Interiér kaple popsal Josef Hanák následovně: „Má ovální klenbu, spočívající na široké římse, kterou jako by nesly imitované sloupy s jednoduchými hlavicemi. Jak jest až dosud patrno, byly sloupy i římsa z umělého mramoru. Kaple má čtyři pavlače s půlkruhovými okny dovnitř, dvě nazadu a dvě vpředu, na něž se vystupuje po kamenných, pěkně pracovaných schodech. Na pravé zadní pavlači byly i malé varhany. Také zevnějšek kaple působí milý dojem: Průčelí jest ladně rozčleněno imitovanými sloupy a římsami, na každé straně jsou 4 široká okna, dvě a dvě vedle sebe, nad nimiž vystupovaly půlkruhové římsy.“


Raně barokní kaple se právem stala poutavou dominantou Bzence i blízkého okolí. Bohužel se ale záhy stala terčem blesků, které několikrát zapálily a zničily věž i střechu kaple. Poprvé se tak stalo již v roce 1731. Na náklady obce byla znovu obnovena. V roce 1783 byla kaple v důsledku josefinských reforem uzavřena a bohoslužby zde byly povoleny až o 10 let později. Nechráněná kaple na návrší byla také poškozována prudkými vichřicemi, a proto se v 60. letech 19. století přistoupilo k zazdění podstatné části kaple, která byla navíc opatřena železnými okenicemi.

 

Bzenec mám jako na dlani a město pomalu zahaluje šero a tma.  Bzenec ožívá nočním životem a já sleduji projíždějící auta a život ve městě. V dáli se skrývá ve tmě Moravská sahara - Váté písky, které jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz.
Okolní vinice již zahalila tma a já opouštím kopec nad městem a sjíždím zábavný noční trail z druhé strany kopce dolů do města.
Vracím se do centra nočního města, kde se odehrává žití všedního dne a já si v sobě uchovávám příjemné pocity z podvečerní a noční vyjížďky.